osmikon.search

osmikon.search

Was wird durchsucht?
osmikon.search bietet die Möglichkeit, parallel in knapp 40 einschlägigen deutschen und internationalen Bibliothekskatalogen, Bibliografien und Spezialdatenbanken nach wissenschaftlicher Literatur und Forschungsmaterialien zu Ost-, Ostmittel- und Südosteuropa zu recherchieren.
Mehr über osmikon.search erfahren

OstDok

OstDok

Was wird durchsucht?
Das Fachrepositorium "OstDok – Osteuropa-Dokumente online" stellt elektronische Volltexte der Ost-, Ostmittel- und Südosteuropaforschung zur Verfügung.
Mehr über OstDok erfahren

ARTOS

ARTOS

Was wird durchsucht?
Die Datenbank ARTOS verzeichnet Fachartikel und Rezensionen aus rund 400 laufenden Zeitschriften und ausgewählten Sammelbänden im breiten Spektrum der geistes- und sozialwissenschaftlichen Forschung aus dem östlichen und südöstlichen Europa und über die Region.
Mehr über ARTOS erfahren

OstNet

OstNet

Was wird durchsucht?
OstNet ist ein Katalog für Internetressourcen und verzeichnet wissenschaftlich relevante Websites und Online-Dokumente zu Ost-, Ostmittel- und Südosteuropa. In OstNet können Sie beispielsweise nach institutionellen Websites, Blogs oder Digital-Humanities-Projekten zu einem bestimmten Thema oder Land recherchieren oder auch nach Datenbanken für ein bestimmtes Rechercheziel suchen.
Mehr über OstNet erfahren

ARTOS

ARTOS AboService

Nutzen Sie den ARTOS AboService, um sich regelmäßig per E-Mail über neue Fachartikel und Rezensionen aus mehreren hundert Zeitschriften und ausgewählten Sammelbänden zum östlichen Europa informieren zu lassen!
Mehr über den ARTOS AboService erfahren

Länderbibliographien

Hier finden Sie Literatur zu den Friedensverträgen und zu den einzelnen Ländern in chronologischer Reihenfolge aufgelistet.

Zotero Group

 

a) Quellen

Der Staatsvertrag von St. Germain samt Begleitnote vom 2. September 1919 und einem alphabetischen Nachschlageverzeichnisse, Wien 1919.

Treaty of Peace Between the Allied and Associated Powers and Bulgaria, and Protocol and Declaration signed at Neuilly-sur-Seine, 27 November 1919, in: The World War I Document Archive.

Staatsvertrag von Saint-Germain-en-Laye vom 10. September 1919, in: Staatsgesetzblatt für die Republik Österreich 303 (1920), S. 995 – 1001.

Der Friedensvertrag zwischen Bulgarien und den Alliierten und Assoziierten Mächten: nebst dem Schlußprotokoll gezeichnet in Neuilly-sur-Seine am 27. November 1919, ratifiziert in Paris am 9. August 1920, Berlin 1920.

The Peace Treaty of Sèvres, 10 August, 1920 (never adopted, superseded by the Treaty of Lausanne), in: The World War I Document Archive.

Treaty of Peace Between The Allied and Associated Powers and Hungary. And Protocol and Declaration, Signed at Trianon June 4, 1920, in: The World War I Document Archive.

Traité de paix entre les puissances alliées et associées et la Turquie: signé le 10 août 1920 à Sèvres ; (texte français, anglais et italien), [Paris] 1920.

A history of the peace conference of Paris. Bd. 3: Chronology, notes and documents, hrsg. von Harold William Vazeille Temperley, London 1921.

Treaty of Peace with Turkey Signed at Lausanne, July 24, 1923, in: The World War I Document Archive,

The treaties of peace: 1919-1923 ; maps compiled especially for this edition and a summary of the legal basis of the new boundaries. Bd. 1: Containing the treaty of Versailles, the treaty of St. Germain-en-Laye and the treaty of Trianon, hrsg. von Lawrence Martin, New York 1924.

The treaties of peace: 1919-1923 ; maps compiled especially for this edition and a summary of the legal basis of the new boundaries. Bd. 2: Containing the treaties of Neuilly and Sèvres, the treaties between the United States and Germany, Austria and Hungary respectively, and the treaty of Lausanne, the convention respecting the regime of the straits and other instruments signed at Lausanne, hrsg. von Lawrence Martin, New York 1924.

Treaty between the Principal Allied and Associated Powers, and Greece, concerning Thrace, in: Australian Treaty Series 3 (1924).

Die Minderheitenschutzbestimmungen des Friedensvertrages von Neuilly-sur-Seine, Berlin [ca. 1930].

Die großen, für die Nachkriegsordnung konstitutiven Friedensverträge, in: Fontes historiae iuris gentium. Bd. 3,2: 1815-1945, hrsg. von Wilhelm Grewe, Berlin u.a. 1992, S. 683-729.

Die Durchführung der Friedensverträge, in: Fontes historiae iuris gentium. Bd. 3,2: 1815-1945, hrsg. von Wilhelm Grewe, Berlin u.a. 1992, S. 730-767.

Regionale Friedens- und Freundschaftsverträge, in: Fontes historiae iuris gentium. Bd. 3,2: 1815-1945, hrsg. von Wilhelm Grewe, Berlin u.a. 1992, S. 768-809.

Staaten und Gebiete mit völkerrechtlichem Sonderstatus, in: Fontes historiae iuris gentium. Bd. 3,2: 1815-1945, hrsg. von Wilhelm Grewe, Berlin u.a. 1992, S. 835-920.

Minderheitenschutz, in: Fontes historiae iuris gentium. Bd. 3,2: 1815-1945, hrsg. von Wilhelm Grewe, Berlin u.a. 1992, S. 921-940.

Mandate und Protektorate, in: Fontes historiae iuris gentium. Bd. 3,2: 1815-1945, hrsg. von Wilhelm Grewe, Berlin u.a. 1992, S. 1136-1159.

Meerengen und Wasserstraßen, in: Fontes historiae iuris gentium. Bd. 3,2: 1815-1945, hrsg. von Wilhelm Grewe, Berlin u.a. 1992, S. 1160-1183.

 

b) zu den Friedensverträgen und der Neuordnung in Südosteuropa

Klein, Franz: Die Revision des Friedensvertrages von St. Germain: ein Leitfaden für die Aufklärungsarbeit, Wien 1920.

Reinhard, Rudolf: Die Welt nach dem Friedensschluß. Ein geographisch-wirtschaftspolitischer Überblick, Breslau 1920.

Arthur Pearson Scott: An Introduction to the peace treaties, Chicago 1920.

Die Aufteilung des ehemaligen Österreich auf die Nachfolgestaaten auf Grund der Grenzbestimmungen der Verträge von Saint Germain, Sèvres und Rapallo, Wien 1921.

A history of the peace conference of Paris. Bd. 1: A history of the peace conference of Paris, hrsg. von Harold William Vazeille Temperley, London 1921.

Padel, Wilhelm: Der Vertrag von Sèvres, Berlin 1921.

Daniélou, Charles: Le Traité de Trianon, Paris [1923].

Lukács, György: Trianon után. Bd. 1, Budapest [1927].

Lukács, György: Trianon után. Bd. 2, Budapest [1927].

Fainberg, Nātān: La question des minorités a la conférence de la paix de 1919-1920 et l'action juive en faveur de la protection internationale des minorités, Paris 1929.

Nicolson, Harold: Peacemaking 1919, Boston u.a. 1933.

Bonsal, Stephan: Suitors and Suppliants: The Little Nations at Versailles, New York 1946.

Viefhaus, Erwin: Die Minderheitenfrage und die Entstehung der Minderheitenschutzverträge auf der Pariser Friedenskonferenz 1919: eine Studie zur Geschichte des Nationalitätenproblems im 19. und 20. Jahrhundert, Würzburg 1960 (Marburger Ostforschungen 11).

Bosl, Karl, Baumgart, Winfried: Versailles, St. Germain, Trianon: Umbruch in Europa vor fünfzig Jahren, München 1971.

Ormos, Mária: From Padua to the Trianon: 1918-1920, Boulder, Colo. 1990.

MacMillan, Margaret: Peacemakers: the Paris Conference of 1919 and its attempt to end war, London 2002.

Ádám, Magda: The Versailles system and Central Europe, Aldershot 2004.

Chrisimova, Ognjana P. (Red.): Evropa: narodi i granici. Versajskijat mir i negovoto nasledstvo ; materiali ot konferencija "Evropa: Narodi i Granici (Parižskata Mirna Konferencija 1919-1920 G. i Nejnoto Nasledstvo)" ; Sofija, 6 noemvri 2009 g., Sofija 2010.

Sharp, Alan: The Paris Peace Conference and its Consequences, in: 1914-1918-online. International Encyclopedia of the First World War, 2014.

Tekin, Deniz-Osman: Von Sèvres nach Lausanne: die Neuordnung Südosteuropas, Stuttgart 2015.

Zotero Group

 

a) frühe Literatur

Descoins, Henri: Six mois d'histoire de l'Albanie (novembre 1916-mai 1917), in: Revue d'histoire de la guerre mondiale 10 (1929), S. 318-342; 1 (1930), S. 17-43. [Auch als Sonderabdruck: Descoins, Henri: Six mois d'histoire de l'Albanie (novembre 1916-mai 1917), Paris 1930]

Swire, Joseph: Albania: the rise of a kingdom, London 1929 / New York 1971.

b) neuere Literatur

Vujović, Dimo: Oslobodjenje Skadra 1918 godine i stanje na crnogorsko-albanskoj granici, in: Istorijski zapisi 13 (1960) 17, S. 93-128.

Çami, Muin: Kufiri shqiptaro-grek në Konferencën e Paqes në, in: Buletin i Universitetit Shtete͏̈ror te͏̈ Tirane͏̈s / Seria shkencat shoqe͏̈rore 16 (1962) 2, S. 3-33.

Schmidt-Neke, Michael: Entstehung und Ausbau der Königsdiktatur in Albanien: 1912-1939. Regierungsbildungen, Herrschaftsweise und Machteliten in einem jungen Balkanstaat, München 1987 (Südosteuropäische Arbeiten 84).

Bartl, Peter: Albanien. Vom Mittelalter bis zur Gegenwart, Regensburg 1995.

Augris, Etienne: Korçë dans la Grande Guerre, Le sud-est albanais sous administration française (1916-1918), in: Balkanologie 4 (2000) 2.

Austin, Robert C.: Founding a Balkan state. Albania's experiment with democracy 1920-1925, Toronto u.a. 2012.

Guy, Nicola: Birth of Albania. Ethnic nationalism, the great powers of World War I and the emergence of Albanian independence, London u.a. 2012.

Hoti, Izber: Konferenca e Paqes në Paris (1919-1921) dhe çështja e viseve të pushtuara shqiptare, Prishtinë 2012.

Zotero Group

 

a) frühe Literatur

Ivanov, Jordan: Les Bulgares devant le congrès de la paix. Documents historiques, éthnographiques et diplomatiques avec 4 cartes en couleurs, Berne 1919.

Politis, N.: Exposé relatif aux projets de loi portant approbation des traités de paix conclus entre les puissances alliées et associées, d'une part, l'Allemagne, l'Autriche et la Bulgarie, d'autre part par N. Politis. Chambre des Députés de Grèce. Séance du 23 Novembre, Athènes 1919.

Nedev, Nikola: Bălgarija v světovnata vojna. 1915-1918. Běgǔl istor. Pregled, Sofija 1925.

Girginov, Aleksandŭr: Ot vojna kŭm mir, Sofija 1937.

b) neuere Literatur

Osnovnye izmenenija v territorii Bolgarii za 1878-1940, in: Bol'šaja sovetskaja ėnciklopedija, Bd. 5, Moskva 1950, S. 421.

Dnevnikŭt na Michail Sarafov na Mirnija dogovor v N'oji prez 1919 g., in: Izvestija na Instituta za bălgarska istorija 3 (1951) 4, S. 314-365.

Ivanov, V.: N'ojskijat miren dogovor ot 1919 g. i borbata na BRSDP v Narodnoto sŭbranie protiv nego, in: Voenno-istoričeski sbornik 3 (1960), S. 73-78.

Kamburov, Genčo: Teritorialnite i voennite klauzi na N'ojskija dogovor i tjachnoto izpŭlnenie, in: Voennoistoričeski sbornik 38 (1969), S. 31-60.

Christov, Christo A.: Bălgarija, Balkanite i mirăt. 1919, Sofija 1984.

Damjanov, Simeon: Bălgarija i balkanskite strajn po vreme na vojnite 1912-1918, Sofija 1986.

Markov, Georgi: Goljamata vojna i Bălgarskata straža meždu Sredna Evropa i Orienta. 1916-1919 g., Sofija 2006.

Kalčev, Kalčo K.: Bălgaro-turski voennopolitičeski otnošenija (1915-1918 g.), Veliko Tărnovo 2011.

Neuburger, Mary: The Orient Within. Muslim minorities and the negotiation of nationhood in modern Bulgaria, Ithaca (NY) 2011.

Zotero Group

 

a) Territorium – Grenzen – Politische Raumbilder

Carving Up Russia, in: The Journal of Education 87 (1918), 12 (2172), March 21, 1918, S. 310.

Fenwick, Charles G.: The Russian Peace Treaties, in: The American Political Science Review 12 (1918), 4, S.706-711.

Mémoire sur l'independance de l'Esthonie présenté à la Confèrence de la paix par la délégation esthonienne, Paris 1919.

Mihkel, Martna: Estland, die Esten und die estnische Frage, 1919.

Laaman, E.: The Peace between Esthonia and Soviet Russia, in: Contemporary Review 117 (1920), 653, S. 696-704.

Ministry of the Interior, annual report 1920, Estonian State Archives [ERA], f. 14, n. 1, S. 279, l. 71.

Piip, A.: Esthonia and the League of Nations, in: Transactions of the Grotius Society. Problems of Peace and War, Papers Read before the Society in the Year 1920, 6 (1920), S. 35-44.

Ministry of the Interior, annual report 1921, Estonian State Archives [ERA], f. 14, n. 1, S. 578, l. 16.

Wadsworth, Eliot: The Peace in Eastern Europe, in: The North American Review 212 (1920), 776, S. 28-35.

Clark, R.T.: The Constitution of Esthonia, in: Journal of Comparative Legislation and International Law, Third Series 3 (1921), 4, S.245-250.

Heyking, Alfons Baron: The Baltic Minorities, in: Transactions of the Grotius Society. Problems of Peace and War, Papers Read before the Society in the Year 1921, 7 (1921), S. 119-132.

Masaryk, Thomas G.: The Slavs After the War, in: The Slavonic Review 1 (1922), 1, S. 2-23.

Pranspill, Andrew: Land Law of Estonia, in: Monthly Labour Review, 53 (1924), S. 53-59. 

Evans, Ifor L.: The Agrarian Revolution in the New Baltic States, in: The Slavonic Review 3 (1925), S. 587-608.

b) Fragen der Bevölkerung in den Grenzgebiete Minderheiten

Das Baltenbuch: die baltischen Provinzen und ihre deutsche Kultur; mit Beiträgen hervorragender Balten, hrsg. von Paul Kohrbach, Dachau 1916.

“Petseri, petserlased ja alkohol”, in: Postimees, 10 Februar 1920, S. 1.

“Mis tahawad meist meie endised eestkostjad sakslased ja wenelased”, in: Postimees, 5. März 1920, S. 1. 

”Petserlased, tähele panna!”, in: Sotsialdemokraat, 7 Oktober 1920.

Ast, Karl: ”Setumaa olud nõuawad kiiret korraldamist (I–II)”, in: Sotsialdemokraat, 15 Oktober 1920; 16 Oktober 1920.

Ast, Karl: ”Ühest ebanähtusest, mis meie riikluse peale halba warju heidab”, in: Sotsialdemokraat, 17 Oktober 1920.

“Kiwinenud rahwuslus”, in: Kaja, 1. November 1920 (1920).

1922 a. üldrahvalugemise andmed. Vihk X. Tartu ja Valga maakonnad, Riigi Statistika Keeskbüroo (1924).

Die Gesetze über die Kultur-Selbstverwaltung der völkischen Minoritäten in Estland, Berlin 1925.

 

 

Zotero Group

 

Papadakēs, Basileios P.: Histoire diplomatique de la question nord-épirote 1912-1957, Athènes 1958 (Hetaireia Makedonikon Spoudon. Hidryma Meletōn Chersonēsu tu Haimu 21).

Smith, Michael Llewellyn: Ionian vision. Greece in Asia Minor, 1912-1922, London 1973.

Spiliotis, Susanne-Sophia: Transterritorialität und nationale Abgrenzung: Konstitutionsprozesse der griechischen Gesellschaft und Ansätze ihrer faschistoiden Transformation 1922/24-1941, München 1998 (Südosteuropäische Arbeiten 102).

Pentzopoulos, Dimitri: The Balkan exchange of minorities and its impact on Greece, London 2002.

Kostis, Kostas: La paix introuvable: le cas grec, in: Sortir de la Grande Guerre: le monde et l'après-1918, hrsg. von Stéphane Audoin-Rouzeau und Christophe Prochasson, Paris 2008, S. 349-368.

Zotero Group

 

Die Südgrenze der deutschen Steiermark. Denkschrift des Akademischen Senats der Universität Graz, Graz 1919.

Gustinčič, Dragotin: Trst ali problem razmejitve med Jugoslavijo in Italijo, Ljubljana 1945.

Berce, Lojze: Budućnost Trsta u svetlu njegove prošlosti: Tragedija jedne luke i jednog naroda pod Italijom, Beograd 1946.

Kos, Milko: Historical development of the Slovene Western frontier, Ljubljana 1946.

Dedijer, Vladimir: Jugoslavija od Versalja do Pariza, Beograd 1947.

Vojne akcije u Koruškoj 1918/19 godine, Beograd 1950.

Krizman, Bogdan: Dalmacja na mirovnoj konferenciji u Parizu 1919 godine, in: Mogućnosti 5 (1958), S. 320-325.

Krizman, Bogdan: Jadransko pitanje pred našom delegacijom na Pariškoj mirovnoj konferenciji do potpisivanja ugovora s Njemačkom, in: Jadranski zbornik 3 (1958), S. 291-313.

Krizman, Bogdan: Pitanje granica Vojvodine na Pariškoj mirovnoj konferensciji 1919 god., in: Zbornik Matice Srpske 24 (1959), S. 31-72.

Stulli, Bernard: Prilozi građi za historiju jugoslavenskog pitanja 1918. godine, in: Arhivski vjesnik 2 (1959) 2, S. 279-335.

Zapisnici sa sednica delegacije Kraljevine SHS na Mirovnoj Konferenciji u Parizu 1919-1920, hrsg. von Bogdan Krizman und Bogumil Hrabak, Beograd 1960.

Janković, Dragoslav: Ženevska konferencija o stvaranju jugoslovenske zajednice 1918. godine, in: Istorija XX Veka. Zbornik Radova 5 (1963), S. 225-262.

Lederer, Ivo John: Yugoslavia at the Paris peace conference, New Haven 1963.

Milutinović, Andrej: Zadarsko pitanje na Konferencija mira 1919, in: Zbornik filosofskog fakulteta univerziteta u Beogradu 7 (1963), S. 427-444.

Janković, Dragoslav – Krizman, Bogdan: Građa o stvaranju jugoslovenske države, Beograd 1964.

Hrabak, Bogumil: Srbija 1918, Beograd 1968.

Hrabak, Bogumil: Reokupacija oblasti srpske i crnogorske države s arbanaškom većinom stanovništva u jesen 1918 godine i držanje Arbanasa prema uspostavljenoj vlasti, in: Gjurmine albanologijke 8 (1969), S. 254-297.

Mitrović, Andrej: Jugoslavija na konferenciji mira 1919-1920, Beograd 1969.

Mitrović, Andrej: Razgraničenje Jugoslavije sa Madarskom i Rumunijom, 1919-1920, Novi Sad 1975.

Krizman, Bogdan: Raspad Austro-Ugarske i stvaranje jugoslavenske države, Zagreb 1977.

The Creation of Yugoslavia, 1914-1918, hrsg. von Dimitrije Đorđević, Santa Barbara 1980.

Sundhaussen, Holm: Geschichte Jugoslawiens: 1918-1980, Stuttgart 1982.

Ekmečić, Milorad: Stvaranje Jugoslavije: 1790-1918, 2 Bde., Beograd 1989.

Boškovska, Nada: Das jugoslawische Makedonien 1918-1941: eine Randregion zwischen Repression und Integration, Wien u.a. 2009 (Zur Kunde Südosteuropas 2,39).

Zotero Group

 

Djušen, B.: Respubliki Pribaltiki. Ėstonija, Latvija, Litva, Berlin 1921.

Evans, Ifor L.: The Agrarian Revolution in the New Baltic States, in: The Slavonic Review 3 (1925), S. 587–608.

Kohrbach, Paul (Hg.): Das Baltenbuch: Die Baltischen Provinzen und ihre deutsche Kultur. Mit Beiträgen hervorragender Balten, Dachau 1916.

Zotero Group

 

Carte de la Lituanie, Lausanne [1915].

Gabrys, Juozas: Lietuva ir Lenkijos autonomija. Ar gali but Lietuva priskirta prie autonominės Lenkijos, Bellshill 1915.

Gabrys, Juozas: Lietuvių-lenkų unija. Keli praeities ruožai paminėjimui 500 m. sukaktuvių Gardelio unijos (1513–1913), Philadelphia 1915.

Gabrys-Paršaitis, Juozas: La situation de l'Église Catholique en Lithuanie depuis l'introduction du christianisme jusqu'à nos jours, Paris 1915.

Gaigalat, Wilhelm: Die litauisch-baltische Frage, Berlin 1915.

Pro Lithuania: bulletin du Bureau d'Informations de Lithuanie. 1915, Nr. 1.

Klimas, Petras: Russisch-Litauen: statistisch-ethnographische Betrachtungen, Stuttgart 1916. [Publikation erschienen unter Pseudonym K. Verbelis]

Vydūnas: La Lituanie dans le passé et dans le présent, Genève 1916.

Vydūnas: Litauen in Vergangenheit und Gegenwart, Tilsit 1916.

[Gabrys, Juozas]: La Situation de l'Église Catholique en Lithuanie, Lausanne 1917.

Ašmys, Mikalis: Litauisch, Berlin-Schöneberg 1917.

Gabrys, Juozas: “Justice” allemande en Lituanie occupée. Genève, Nancy, 1917 [Publikation erschienen unter Pseudonym Charles Rivas]

Gabrys, Juozas: Ober-Ost. Le plan annexioniste allemande en Lithuanie, Lausanne 1917. [Publikation erschienen unter Pseudonym Charles Rivas]

Gabrys-Paršaitis, Juozas: Le Problème des nationalités et la paix durable, Lausanne 1917.

Gaigalat, Wilhelm: Litauen, das besetzte Gebiet, sein Volk und dessen geistige Strömungen, Frankfurt/M. 1917

Smetona, Antanas: Die litauische Frage: Vortrag gehalten vor einer Versammlung deutscher Politiker im Hotel Adlon zu Berlin am 13. November 1917, Berlin 1917.

Aschmies, Michael: Land und Leute in Litauen, Breslau [1918].

Bartuška, Vincas: Les Lituaniens d'Amérique: Extrait de "Pro Lituania" No 1, 2, 1916. Publié par les soins du Bureau d'Informations de Lituanie. Lausanne 1918.

Bartuška, Vincas: Observations du délégué du Conseil national lituanien à la suite de son voyage dans les régions de la Lituanie occupée par l'armée allemande, Lausanne 1918.

Gabrys, Juozas: Carte éthnographique de l'Europe, Lausanne 1918.

Gabrys, Juozas: La Lituanie sous le joug allemand 1915–1918: le plan annexioniste allemand en Lituanie, Lausanne 1918, [Publikation erschienen unter Pseudonym Charles Rivas].

Gabrys, Juozas: Lituanie et Allemagne: Visées annexionistes allemandes sur la Lituanie à travers les siècles. Lausanne [ca. 1918], [Publikation erschienen unter Pseudonym Charles Rivas].

Jungfer, Victor: Kulturbilder aus Litauen, Berlin u.a. 1918.

Klimas, Petras: La Lituanie russe, considérations statistiques et ethnographiques, Genève [1918], [Publikation erschienen unter Pseudonym K. Verbelis].

Pélissier, Jean: Les principaux artisans de la Renaissance Nationale Lituanienne: hommes et choses de Lithuanie, Lausanne 1918.

Purickis, Juozas: L' état lituanien et le gouvernement de Gardinas (Grodno): Édité par les soins du Bureau d'Informations de Lituanie, Lausanne 1918.

Rimka, Albinas: Lietuvos ūkis pries didįjį karą: Statist. Tyrinėjimai, Vilnius 1918.

Rosenberg, Leo: Die Juden in Litauen: Geschichte, Bevölkerung u. Wirtschaft, polit. Forderungen, Berlin [u.a.] 1918.

Sachs, Abraham S.: Ḥorev'e welṭen. 2. Oiflage, Nujork 1918.

Alekna, Antanas: Lietuvos istorija: Praplatintoji laida, Kaunas 1919.

Aschmies, Michael: Litauisch, Berlin-Schöneberg [ca.1919].

Basanavičius, Jonas: Iš lietuvių gyvenimo 1915-1917 m. po vokiečių jungu, Vilnius 1919.

Biržiška, Mykolas: Skrót dziejów piśmiennictwa litewskiego, Wilno 1919.

Ehret, Joseph: La Lituanie: passé, présent, avenir, Genève u.a. [1919].

Ehret, Joseph: Litauen in Vergangenheit, Gegenwart und Zukunft, Bern 1919.

Gabrys, Juozas: Carte éthnographique de l'Europe: avec dédicace au président Wilson, préface et bibliographie, Lausanne 1919.

Jungfer, Victor: Das Gesicht der Etappe: ein Kulturroman, Berlin u.a. 1919.

Klimas, Petras: Der Werdegang des Litauischen Staates: Von 1915 bis zur Bildung d. provisorischen Regierung im Nov. 1918. Dargest. auf Grund amtl. Dokumente, Berlin 1919.

Klimas, Petras: Le Développement de l'État lituanien à partir de l'année 1915 jusqu'à la formation du gouvernement provisoire au mois de novembre 1918, Paris 1919.

Vydūnas: Einführung in die litauische Sprache, Tilsit 1919.

Alekna, Antanas: Lietuvos istorija. 3. Laida, Kaunas 1920.

Gabrys, Juozas: Vers L'Indépendance Lituanienne: Faits, impressions, souvenirs 1907-1920, Lausanne [1920].

Žilius, Jonas: The Boundaries of Lithuania, New York 1920.

Storost, Georg: Litauische Geschichte: Von d. ältesten Zeiten bis zur Gegenwart, Tilsit 1921.

Harrison, Ernst John: Lithuania past & present, London 1922.

Pinkes far der gešichṭe fun Wilne in di jorn fun milḥome un okupatzie, Wilne 1922.

[Kraujelis, Petras] Vieštautas, P.: Trijų Kryžių kalnas Vilniuje, Vilnius 1923.

Alekna, Antanas: Historja Litwy, Kowno 1923.

Alekna, Antanas: Lietuvos istorija: su 5 žemėlapiais. 2. praplat. Laida, Tilźė 1923.

Binkis, Kazys: Vilnius 1323-1923, Kaunas u.a. 1923.

Biržiška, Mykolas: Lietuvos istorijos pradžiamokslis. 2. Leidimas, Kaunas 1923.

Janulaitis, Augustinas: Žydai Lietuvoje, Kaunas 1923.

Matulaitis, Stasys: Lietuvių tautos istorija. Kaunas, Vilnius 1923.

Skaitymo knyga: Pradžios mokyklų viduriniam ir aukštutiniam skyriui Klaipėdos Krašto Direktorijos įsakymu, Klaipėda 1923.

Biržiška, Vaclovas: Lietuvių bibliografija. D. 1: XVI–XVIII amž, Kaunas 1924.

Būga, Kazimieras: Aisčių praeitis vietų vardų šviesoje, Kaunas 1924.

Gabrys-Paršaitis, Juozas: Lietuvių literatūros Apžvalga. 2. pataisytas leid, Klaipėda 1924.

Question de Memel: Documents diplomatiques. Vol. 2: Règlement de la question de Memel par le conseil de la Société des nations, Kaunas 1924.

Basanavičius, Jonas – Srba, Adalbert: Ueber die Sprachverwandtschaft der alten Thraker und heutigen Litauer, Wilna 1925 (Separatabdruck aus der „Lietuviu Tauta“).

Basanavičius, Jonas: Iš didžiojo Vilniaus Seimo istorijos, Vilnius 1925.

Basanavičius, Jonas: Vilnius lietuvių dainose, Vilnius 1925.

Biržiška, Mykolas. Mūsų raštų istorija. D. 1. 2. Leidimas, Kaunas 1925.

Wasilewski, Leon: Litwa i Bialoruś, Warszawa u.a. 1925.

Jungfer, Victor: Alt-Litauen: eine Darstellung von Land und Leuten, Sitten und Gebräuchen, Berlin u.a. [1926].

Zotero Group

 

a) Monographien

Dmowski, Roman: Niemcy, Rosja i kwestya polska, Lwów 1908. 

Jankowski, Czesław: Polska etnograficzna, Warszawa 1914. 

Studnicki, Władysław R. von: Die Umgestaltung Mittel-Europa’s durch den gegenwärtigen Krieg. Die Polenfrage in ihrer internationalen Bedeutung, Wien [1915].

Halecki, Oskar von: Das Nationalitäten-Problem im alten Polen, Krakau 1916.

Romer, Eugeniusz: Geograficzno-statystyczny atlas Polski, Warszawa/Kraków 1916.

Romer, Eugeniusz: Polska i Polacy, Kraków 1916.

Romer, Eugeniusz: Wojenno-Polityczna Mapa Polski, Lwów 1916.

Romer, Eugeniusz: Die Gesamtzahl der Polen, Wien 1917.

Romer, Eugeniusz: Polska i Polacy, Kraków 1917.

Romer, Eugeniusz: Polska. Ziemia in państwo, Lwów 1917.

Studnicki, Władysław R. v.: Die polnische Ostmarkenfrage. Denkschrift für deutsche Staatsmänner, Warschau [1917].

Wakar, Włodzimierz: Kresy wschodnie, Warszawa/Kraków 1917.

Wakar, Włodzimierz: Rozwój terytorialny narodowości polskiej, Bd. 1, Warszawa 1917.

Wakar, Włodzimierz: Rozwój terytorialny narodowości polskiej, Bd. 2, Warszawa 1917.

Wakar, Włodzimierz: Rozwój terytorialny narodowości polskiej, Bd. 3, Warszawa 1917.

Wasilewski, Leon: Kresy Wschodnie. Litwa i Białoruś. Podlasie i oszczyzna. Galicya Wschodnia. Ukraina, Warszawa/Kraków 1917. 

Halecki, Oskar von: Polens Ostgrenze im Lichte der Geschichte Ostgaliziens, des Chelmer Landes und Podlachiens, Wien 1918.

Studnicki, Władysław R. von: o granice wschodnie Państwa Polskiego. Sprawozdanie z wiecu zwołanego w Warszawie 22 IX 1918 roku przez grupę Polaków pochodzących z polskich ziem wschodnych, Warszawa 1918.

Romer, Eugeniusz [Romer, Eugene de]/Zakrzewski, Stanisław/Pawłowski, Stanisław: W obronie Galicyi Wschodnej, Lwów 1919.

Romer, Eugeniusz: Polacy na kresach pomoskich i pojeziernych, Lwów 1919. 

b) Aufsätze

o.A.: Czy Królestwo Polskie było państwem, in: Myśl Niepodległa 388 (1917), S. 505-506. 

o.A.: Fundamenty narodowe, in: Myśl Niepodległa Nr. 386 (1917), S. 469-471. 

o.A.: Ludzie I narody po wojnie, in: Myśl Niepodległa Nr. 385 (1917), S. 448-451. 

Halecki, Oskar von: Ekspansya i tolerancya, in: Papée, Fryderyk (Hrsg.): Przyczyny upadku Polski, Warszawa 1918, S. 47-77.

Sawicki, Ludomir: Zakłady państwowe a geografia ojczysta, in: Przegląd Geograficzny 1/1 (1918), S. 5-17. 

Udziela, Seweryn: Etnograficzne rozmieszczenie I rozgraniczenie rodów górali polskich, in: Przegląd Geograficzny 1/2 (1918), S. 80-91. 

o.A.: Żydzi w Polsce, in: Myśl Niepodległa 443 (1919), S. 163-166. 

Maliszewski, Edward: Kłopoty Geografów Niemieckich, in: Ziemia. Miesięcznik krajoznawczy ilustrowany wydawany z Zapomogi Wydziału Nauki M.W.R.i.O.P. 2 (1920), S. 62. 

Mraskowna, M.: Z antropogeografi ziemi Krakowskiej, in: Przegląd Geograficzny 2 (1920-1921), S. 105-127.

o.A.: Niemczyzna w Wielkopolsce, in: Myśl Niepodległa 508 (1920), S. 613-614. 

o.A.: Uchwały Żydoów na Konferencji Londyńskiej, in: Myśl Niepodległa 524 (1920), S. 839-841. 

o.A.: Walka z Niemczyną, in: Myśl Niepodległa 507 (1920), S. 591-593.

Pawłowski, Stanisław: Zadania Krajoznawstwa Polskiego w Ziemiach Zachodnich, in: Ziemia. Miesięcznik krajoznawczy ilustrowany wydawany z Zapomogi Wydziału Nauki M.W.R.i.O.P. 5/6 (1920), S. 146-150. 

Wiktor, Jan: Południowe Kresy, in: Ziemia. Miesięcznik krajoznawczy ilustrowany wydawany z Zapomogi Wydziału Nauki M.W.R.i.O.P. 4 (1920), S. 98-100.

o.A.: Pomorze, in: Myśl Niepodległa 557 (1921), S. 397-398.

o.A.: Szowinizm Niemiecki, in: Myśl Niepodległa 557 (1921), S. 393-394.

o.A.: Ucisk Gónego Ślaska przez Niemców, in: Myśl Niepodległa 539 (1921), S. 102-104. 

o.A.: Unifikacja a granica celna, in: Myśl Niepodległa 582 (1921), S. 797-799. 

o.A.: Wiec w sprawie wyboru ojczyzny,in: Myśl Niepodległa 551 (1921), S. 293-296. 

Smoleński, Władysław: Patrjotyzm historjografji polskiej w czasach porozbiorowych, in: Przegląd Historyczny 22 (1919-1921), S. 176-185.

o.A.: Polskość na Ukrainie, in: Myśl Niepodległa 600 (1922), S. 225-231. 

Brun, L.: Kampanja antyczeska w Polsce, in: Myśl Narodowa. Tygodnik Polityczno-Społeczny 34 (1923), S. 6-8.

o.A.: Wichrzycielstwo na kresach, in: Myśl Niepodległa 652 (1923), S. 234-236. 

Semkowicz, Władisław: Prawa Polski do Jaworzyny, in: Ziemia. Miesięcznik krajoznawczy ilustrowany wydawany z Zapomogi Wydziału Nauki M.W.R.i.O.P. 1 (1923), S. 3-11.

o.A.: Niesnanski wśród Polonji Gdańskiej, in: Myśl Niepodległa 706 (1924), S. 260-261. 

o.A.: Zadatek zgody Polsko-Czeskiej, in: Myśl Niepodległa 713 (1924), S. 373-374. 

Kosmowska, J.W.: Dążenia Niedpodległościowe w naszej współczesnej pieśni ludowej, in: Ziemia. Miesięcznik krajoznawczy ilustrowany wydawany z Zapomogi Wydziału Nauki M.W.R.i.O.P. 4 (1925), S. 59-64. 

Lisiewicz, Edward: Stosunki narodowościoe I administracyne w województwie nowogródzkiem, in: Ziemia. Miesięcznik krajoznawczy ilustrowany wydawany z Zapomogi Wydziału Nauki M.W.R.i.O.P. 10/11/12 (1925), S. 187-189.

Rokicki, Cz.: Nazwy ulic w miastach polskich, in: Ziemia. Miesięcznik krajoznawczy ilustrowany wydawany z Zapomogi Wydziału Nauki M.W.R.i.O.P. 4 (1925), S. 64-68. 

Smoleński, J(erzy).: Przyrodzony obszar Polski I jego granice w świetle nowoczesnych poglądów, in: Przegląd Geograficzny 6 (1926), S. 33-44. 

Łypacewicz, Wacław: Liczba Niemców w Polsce I Polaków w Niemczech, in: Sprawy Narodowościowe 2 (1927), S. 121-126.

Maliszewski, Edward: Ludność litewska w Państwie Polskiem, in:  Sprawy Narodowościowe 1 (1927), 1, S. 10-18.

Wałek-Czernecki, Tadeusz: Naród, narodowość, ojczyzna w starożytności, in: Przegląd Historyczny 26 (1926-1927), 2 S. 151-181; 26 (1926-1927), 3, S. 276-280.

Wasilewski, Leon: Istotna liczba Ukraińców w Polsce, in: Sprawy Narodowościowe 1 (1927), 2, S. 227-236.

Zotero Group

 

a) frühe Literatur

Political Fate of Dobroudja after the Berlin Congress, Sofia 1919.

The Case for Bessarabia: a collection of documents on the Rumanian occupation, London [1919], URL: 

The Roumanian occupation in Bessarabia. Documents, Paris [1920].

Ajtay, Jozsef, Joncsó, Benedek, Kovács, Alajos: The Transylvanian question, London u.a. 1921.

Popovici, Andrei: The political Status of Bessarabia, Washington 1931.

b) neuere Literatur

Eredanski, Wladimir Zenoff: Das Dobrudschaproblem. Entstehung, Entwicklung und Lösungsversuche, nebst einigen Vorschlägen zur endgültigen Lösung, Wien 1947.

Tafferner, Anton: Zur diplomatischen Vorgeschichte der Aufteilung des Banats nach dem 1. Weltkrieg und die Politik des Schwabentums 1918/20, in: Der Donauschwäbische Lehrer 1 (1959), S. 22-62.

Spector, Sherman David: Romania at the Paris Peace Conference: a study of the diplomacy of Ioan I. C. Brătianu, New York 1962.

Bányai, Ladislau: Din istoricul evenimentelor de după unirea Transilvaniei cu Romănia, in: Studii / Academia Republicii Populare Romîne: revistă de istorie 17 (1964), S. 459-478.

Bornemann, Elke: Der Frieden von Bukarest 1918, Frankfurt a. M. 1978.

Schmidt-Rösler, Andrea: Rumänien nach dem Ersten Weltkrieg: die Grenzziehung in der Dobrudscha und im Banat und die Folgeprobleme, Frankfurt a. M. 1994.

Hausleitner, Mariana: Die Rumänisierung der Bukowina: die Durchsetzung des nationalstaatlichen Anspruchs Grossrumäniens 1918 – 1944, München 2001 (Südosteuropäische Arbeiten 111).

Czechoslovakia and Romania in the Versailles system, hrsg. von Oldřich Tůma, Prague 2006.

Turcanu, Florian: Roumanie, 1917-1920. Les ambiguïtés d’une sortie de guerre, in: Sortir de la Grande Guerre: le monde et l'après-1918, hrsg. von Stéphane Audoin-Rouzeau und Christophe Prochasson, Paris 2008, S. 237-256.

Luković, Jovica: Grenzziehungen als Epochengrenze. Untergang der Habsburger Monarchie, Selbstbestimmungsrecht und Banater Republik, in: Historische Regionen und ethnisches Gruppenbewusstsein in Ostmittel- und Südosteuropa: Grenzregionen, Kolonisationsräume, Identitätsbildung, München 2010, S. 77-116.

Suveica, Svetlana: Basarabia în primul deceniu interbelic (1918-1928): modernizare prin reforme, Chisinau 2010.

Tonta, Walter: Grenzen wandern. Zum Wandel der Raumordnung in der Gemeinde Hatzfeld nach dem Ersten Weltkrieg, in: Historische Regionen und ethnisches Gruppenbewusstsein in Ostmittel- und Südosteuropa: Grenzregionen, Kolonisationsräume, Identitätsbildung, hrsg. von Josef Wolf, München 2010, S. 117-164.

Minkov, Stefan Marinov: Der Status der Nord-Dobrudscha im Kontext des deutsch-bulgarischen Verhältnisses im Ersten Weltkrieg, in: Der Erste Weltkrieg auf dem Balkan: Perspektiven der Forschung, hrsg. von Jürgen Angelow u.a., Berlin 2011, S. 241-255.

Zotero Group

 

a) Territorium – Grenzen – Politische Raumbilder

Kasimov: Pol’skaja orientacija. Iz istorii russko-pol’skich otnošenij poslegnego vremeni, in: Dvuglavyj orël’ 2 (1920), S. 17-19.

Černin, O.: Brest-Litovsk, in: Archiv russkoj revoljucii 2 (1921), S. 108-132.

Djušen, B.: Respubliki Pribaltiki. Ėstonija, Latvija, Litva. Berlin 1921.

K., V.: Pol’ša posle Rižskago dogovora, in: Dvuglavyj orël’ 7 (1921), S. 33-38.

Korf, S. A.: Vozmožna-li v Rossii federacija?, in: Sovremennyja zapiski 3 (1921), S. 173-190.

Nemanov, L.: Azerbajdžan i Rossija, in: Sovremennyja zapiski 5 (1921), S. 270-279.

Nemanov, L.: Tragedija Armenii, in: Sovremennyja zapiski 6 (1921), S. 217-227.

Sotov, L.: Bessarabija i Rossija, in: Sovremennyja zapiski 5 (1921), S. 262-270.

Višnjak, Mark: Na Rodin. Nacional’nyj bol’ševizm i edinstvo Rossii, in: Sovremennyja zapiski 6 (1921), S. 253-283.

Archipov, K. A.: Dogovor ob obrazovanii Federativnogo Sojuza Socialističeskich Sovetskich Respublik Zakavkaz’ja i Konstitucija Zakavkazskoj Socialističeskoj Federativnoj Sovetskoj Respubliki, in: Sovetskoe pravo 2 (5) / 1923, S. 75-85.

Brest-Litovskaja Konferencija. Moskva 1923.

Dombrovskij, Jan: Pol’ša v mirovoj vojne, in: Voennaja mysl’ i revoljucija 1 (1923), S. 147-161.

Durdenevskij, V.: Na putjach k russkomu federal’nomu pravu, in: Sovetskoe pravo 1 (4) / 1923, S. 20-35.

F.: Sovremennaja Pol’ša i eë granicy, in: Voennaja mysl’ i revoljucija 5 (1923), S. 63-78.

Krylov, S. B.: Optacija i plebiscit i načalo samoopredelenija v Sovetskich meždunarodnych dogovorach, in: Sovetskoe pravo 2 (5) / 1923, S. 43-55.

Lenin, Vladimir I.: Lenin i Brestskij Mir. Stat’i i reči N. Lenina v 1918 godu o Brestskom mire. Moskva 1923.

Magerovskij, D.: Sojuz sovetskich socialističeskich respublik, in: Sovetskoe pravo 1 (4) / 1923, S. 3-19.

R., A.: Ravnenie na fašizm, in: Voennaja mysl’ i revoljucija 5 (1923), S. 49-62.

Žigur, Ja.: Lokarno, in: Vojna i revoljucija 6 (1925), S. 10-28.

 

b) Fragen der Bevölkerung in den Grenzgebiete  Minderheiten

K, V.: Pol’ša posle Rižskago dogovora, in: Dvuglavyj orël’ 7 (1921), S. 33-38.

Zaporožec: Istoričeskaja pravda, in:  Dvuglavyj orël’ 21 (1921), S. 20-23.

Pis’mo t. V. I. Lenina o nacional’nom voprose. Iz perljustracionnoj perepiski, in: Krasnaja letopis’ 2-3 (1922), S. 303-305.

Krylov, S. B.: Optacija i plebiscit i načalo samoopredelenija v Sovetskich meždunarodnych dogovorach, in: Sovetskoe pravo 2 (5) / 1923, S. 43-55.

Sokol’cov, D. M.: Položenie russkoj školy v Pol’še, in: Sovremennyja zapiski 18 (1924), S. 419-428.

Zinov’ev, G.: Tov. Lenin i nacional’nyj vopros, in: Zvezda 1 (1924), S. 107-110.

Zotero-Gruppe

 

Chrisimova, Ognjana P. (Hg.): Evropa: narodi i granici. Versajskijat mir i negovoto nasledstvo ; materiali ot konferencija ‘Evropa: Narodi i Granici (Parižskata Mirna Konferencija 1919-1920 G. i Nejnoto Nasledstvo)’., Studia balcanica, 28, Sofija 2010.

Statistische Zentralkommission (Hg.): Die Aufteilung des ehemaligen Österreich auf die Nachfolgestaaten auf Grund der Grenzbestimmungen der Verträge von Saint Germain, Sèvres und Rapallo, Wien 1921.

Tekin, Deniz-Osman: Von Sèvres nach Lausanne: die Neuordnung Südosteuropas, Stuttgart 2015.

Zotero Group

 

a) Monographien

Sedláček, August: Jak se mĕnily a ustálily meze Čech a Dolních Rakous, Tabor 1877.

Šubrt J., Vývoj a život českých menšin, Most 1908.

Šubrt, J., Hošek, V.: Podrobná národnostní mapa severozápadních Čech dle skutečných pomerů, Most 1908.

Niederle, Lubor: Slovanský svět : Zeměp. a statist. obraz součas. Slovanstva, s národop. mapou Slovanstva, Praha : Laichter, 1910, (Laichterův výbor nejlepších spisů naučných, 35).

Šubrt Jeroným, České menšiny v severovýchodních a východních Čechách, s dodatkem: roztroušené německé menšiny, Praha 1910.
Hobza, Antonin: Právem mezinárodním ku právu svetovému, Praha 1913.

Chytil, Alois: Slovensko, jeho síť železniční, jeho připojení k zemím českým, ochrana pohraničí, Praha 1918.

Dvorský, Viktor: Území českého národa, Praha 1918 (Český čtenář 41).

Dvorský, Viktor: Území českého Národa, Praha 1918.

Dvorský, Viktor: Území československého národa, Praha 1918.

Kapras, Jan: Český stát a centralizace zemí, [Praha] 1918.

Kapras, Jan: Pruské Horní Slezsko a český, Praha [1918].

Kapras, Jan: Tešínsko součastí českého státu, Praha 1918.

Kapras, Jan: Tĕšín Silesia an integrant part of the Czech State, Praha 1919.

Smrček, Antonin: Morava a Slovensko po válce, Smíchov 1919.

Stodola, Emil: Slovenské menšiny na rozhraní maďarsko-slovenskom, Praha 1919.

Dvorský, Viktor: Hranice Československé Republiky, Praha 1920.

Kapras, Jan: Český stat v historickém vývoji a v dnešní podobĕ dle ustanovení kongresu pařížského, Se 6 mapami, Praha 1920.

Kapras, Jan: Historický základ dnešního československého státu dle mírových smluv, Praha 1920.

Kapras, Jan: Právní dějiny Zemí koruny české I.–III, Praha 1913-20.

Kulhánek, Frantíšek: Republika československá, Banská Bystrica 1920.

Mráz, Josef: Slovensko ve svĕtle statistiky, Praha 1920.

Semkowicz, Władyslaw: Granica polsko-węgierska w oświetleniu historycznym, Kraków 1919-1920.

Koláček, Fr.: Fyzikální zemĕpis karpatské části čsl. republiky, Praha 1921.

Géza Czirbusz: A nemzeti müvelőlés geografiája és a geografiai fatalisták, Budapest 1922.

Kepka, Rudolf: Češi v území znĕmčeném. (Menšinová otázka a její pozitivní řešení), Praha 1922.

Matoušek, Karel: Všeobecný zemĕpis Slovenska, Praha 1922.

Novák, Václav: Rozdĕlení Slovenska a Podkarpatské Rusi na přirozené krajiny zemĕdelské, Praha 1922.

Chaloupecký, Václav: Staré Slovensko, Bratislava 1923 (Filozofická fakulta UK).

Houdek, Fedor: Práca rozhr. Komisie, in: Comenius: slovenský almanach, Bratislava 1923.

Král, Jiř: Geografická bibliografie Podkarpatské Rusi, Praha 1923.

Král, Jiří: Geografická bibliografie Podkarpatské Rusi, Praha 1923.

Problém ochrany menšin, hrsg. von Alojs Hajn, Praha 1923 (Politická knihovna, 1,2).

Horna, Richard: Hranice Republiky Československé ve svĕtle historie, Preßburg 1924 (Sbírka prednášek a rozprav extense univ. Komenského v Bratislavĕ 1).

Húsek, Ján: Národopisná hranice mezi Slováky a Karpatorusy. A mapou a obrázky, Bratislava 1925.

Kryčer, Rudolf: Jihomoravští hraničáři. Kus historie a přitomnosti, Brno 1925.

La question de la neationalité sur la base de l´indigénat et la minorité hongrioise en Tchécoslovaquie, Mémoire à la Société des Nat. 1925, Genf 1925.

Kapras, Jan: České Slezsko a státní převrat, Opava 1927.

Houdek, Fedor: Vznik hraníc Slovenska, Bratislava 1931.

Húsek, Jan: Hranice mezi zemí moravskoslezskou a Slovenskem. Studie etnografické, Praha 1932 (Knihovna Sboru pro výzkum Slovenska a Podkarpatské Rusi 5).

Kapras, Jan: Význam Slezska v českém státě, 1933.
 

b) Aufsätze

Sedláček, A.: O ustálení hranice mezi Čechami a Lužici, in: Časopis musea Království českého 66 (1892), S. 238-252.

Niederle, Lubor: K sporu o ruskoslovenské rozhraní v Uhrách, in: Slovanský přehled 5 (1903), S. 345-349.

Niederle, Lubor: Ješte k sporu o ruskoslovenskou hranici v Uhrách, in: Slovanský přehled 6 (1904), 6, S. 258-261.

Klíma, Stanislav: Ruskoslovenská hranica na Východĕ Slovenska, in: Slovanský přehled 9 (1906-1907), S. 60-63.

Niederle, Lubor: Nová data k východní slovenské hranici v Uhrách [mit zwei Karten], in: Národnostní vĕstník českoslovanský 2 (1907), S. 1-3.

Niederle, Lubor: K národopisné mapĕ Slovenska (Zpráva o návrhu Petrovovu Carské Akademii vydat mapu ruského územi v Uhrách), in: Národnostní vĕstník českoslovanský 4 (1909), S. 68ff.

Niederle, Lubor: Geographical and statistical wiew of the contemporary slav peoples, in: Smithsonian Report, 1910, S. 599.

Jelínek, H.: Numéros consacrés à l´étude de la Boheme, in: Les annales des nationalités, Bulletin de l´Union des Nationalites 2 (1913), 7-10, S. 293-435. Darin: Artikelteil über die Slowaken, S. 366-374.

Boháč, Ant[onín]: Příspĕvek k otázce polské, in: Slovanský přehled 16 (1914), 4-6, S. 216-222.

Boháč, Ant[onín]: Volné kapitoly ze statistiky Slovanstva. Výsledky sčítaní lidu v Uhrách 1910, in: Slovanský přehled 16 (1913/1914), 3, S. 107-110; 16 (1914), 4-6, S. 191-207; 16 (1914), 7-8, S. 350-357; 16 (1914), 9-10, S. 394-403.

Boháč, Antonín: Z národního pomezí slovensko-ukrajinského, in: Národopisný vĕstník českoslovanský 10 (1915), S. 156-180.

Niederle, Lubor: Slovensko moravské, in: Narodopisný soupis česko-slovenský 1917, S. 96f.

Černý, Ad.: Otázka polská, in: Naše doba 25 (1918), S. 405-412, 492-505.

Černý, F.: Příspĕvky k historickému zemĕpisu Moravy, in: Časopis Matice moravské 41/42 (1917/18), S. 1-68.

Klíma, St. Co je to Slovensko? (Statistický přehled), in: Naše doba 25 (1918), S. 20-28, 86-102.

Černý, Ad.: Otázka lužická (přítomný stav), in: Naše doba 26 (1919), S. 168-178.

Dvorský, Viktor: Hranice československé republiky, in: Sborník československé společnosti zemĕvĕdné 25 (1919), 1-2, S. 37-41.

Dvorský, Viktor: Hranice československé republiky, in: Sborník československé společnosti zemĕvĕdné 25 (1919), 3-4, S. 158-163.

Stĕhule, L.: Český nárok na Tĕšínsko po právu sebeurčení (na základĕ literatury), in: Naše doba 26 (1919), S. 565-573, 653-659.

[P.p]: Nĕkolik slov k vývoji českých hranic, in: Sborník československé společnosti zemĕvĕdné 26 (1920), S. 69-70.

Boháč, Antonín: Plebiszit na Tĕšínsku, in: Československý statistický vĕstník 1 (1920), S. 8-24.

Dvorský, Viktor: K zásadám naší zahraniční politiky, in: Česká revue 13 (1919-1920), 1, S. 13-17.

Horáček, Cyril: Národnostní statistika, in: Československý statistický vĕstník 1 (1920), S. 184-193.

Koláček, […]: Ùprava hranic československé republiky, in: Sborník československé společnosti zemĕvĕdné 26 (1920), S. 137-139.

Mráz, Josef: Plebiszit v Oravĕ a Spiši, in: Československý statistický vĕstník 1 (1920), S. 24-36.

Naše nova území, in: Československý statistický vĕstník 1 (1920), S. 161-162.

Boháč, Antonín: Národnost či jazyk, in: Československý statistický vĕstník 2 (1921), S. 40-58.

Chaloupecký, Václav: Unsere Grenze gegen Ungarn, in: Prager Presse, 1921, August, S. 26-31.

Dvořáček, František: Soupisy obyvatelstva v Čechách, na Moravĕ a ve Slezsku v letech 1754-1921, in: Československý statistický vĕstník 4 (1921), 7-9, S. 247-303.

Kapras, J.: Náš stát (Přednáška k 28. Řínu, podávající přehled vývoje československého státu v historii), in: Česká revue 14 (1921), 9-10, S. 418-425.

Mráz, Josef: O předbĕžném sčítaní lidu na Slovensku roku 1919, in: Československý statistický vĕstník 2 (1921), S. 1-39; 120-148.

Perek, V.: Ochrana menšin národnostních dle mírových smluv a skutečné pomĕry v naší, in: Česká revue 14 (1921), 9-10, S. 385-401.

Niederle, Lubor: Počátky Karpatské Rusi, in: Národopisný vĕstník českoslovanský 15 (1922), 2, S. 23-31.

[V.S.V.]: Menšiny, Česká Revue 16 (1923), 4, S. 171-172; 16 (1923), 7, S. 317-319.

[Veit]: K naším národnorním pomĕrům, in: Česká revue 16 (1923), 1, S. 28-30.

Chaloupecký, Václav: Naše historické právo na Slovensko, in: Ročenka československé republiky 1923, S. 55ff.

Dvorský, V.: O hranicích (Javorina, Šalgotarján, Hlučínsko, Podkarpatská Rus), in: Česká revue 16 (1923), 5-6, S. 193-198.

Petrov, Alexej: K otázke slovensko-ruské etnografické hranice, in: Česká revue 16 (1923), 3-4, S. 115-119; 16 (1923), 5-6, S. 234-243.

Petrov, Alexej: Kdy vznikli ruské osady na Dolní zemi a vůbec za Karpaty? (K demografii Zakarpatskej Rusi), in: Český časopis historický 29 (1923), 3-4, S. 411-442.

Šimko, Ľ.: Trianonská mierová smluva a Maďari, in: Česká revue 16 (1923), 1, S. 13-17; 16 (1923), 2, S. 54-62; 16 (1923), 3-4, S. 119-127.

[Veit]: Problém ochrany menšín, in: Česká revue 17 (1924), 2, S. 110-113.

o.A.: Menšiny, in: Česká revue 17 (1924), 7, S. 358-363.

Petrov, Alexej L.: Národnostní hranice Slováků a Karpatorusů mezi sebou a s Maďary v 18. Století podle současných archivních pramenů, in: Česká revue 17 (1924), 2, S. 82-89.

Klíma, St.: Hranice slovensko-maďarská r. 1773 a nyní, in: Slovanský přehled 17 (1925), S. 177-183.

Boháč, Antonín: Národnostní mapa republiky Československé. Podrobný popis národnostních hranic, ostrovů a menšin, Praha 1926 (Národopisná společnost československá). [ebenfalls in: Národopisný vĕstník českoslovanský, Jg. 19, 1926, Zvlášt. Svazků, N. 2.; Ref. V. Pražák, in: Prúdy, 10, 1926, S. 621-634.]

Chaloupecký, Václav: Česká hranice východní koncem XI. stol., in: Český časopis historický 32 (1926), S. 335-342.

Húsek, R.: O národopisné hranici mezi zemí moravskoslezskou a Slovenskem, in: Národopisný vĕstník českoslovanský 18 (1926), S. 90-116.

Granatier, Anton: Slovensko-maďarské etnické rozhranie. (V bývalých stoliciach Prešporskej, Nitrianskej, Komárňanskej, Ostrihomskej, Tekovskej, Hontianskej, Abauj-turnianskej), in: Sborník Muzeálnej slovenskej spoločnosti 21 (1927), S. 79-99.

Štampach, František: Základy národopisu Cikánů v ČSR, in: Národopisný vĕstník českoslovanský 23 (1930), S. 314-380.

Kapras, Jan: Jazykové a národnostní dĕjiny v české korunĕ, in: Československá vlastiveda, 5. Stát, Praha 1931, S. 173-192.


c) Karten

Niederle, Lubor: Narodopisná mapa uherských Slováků na základĕ sčítaní lidu z roku 1900, Praha 1903.

Niederle, Lubor: Národopisná mapa uherských Slováků, in: Národopisný sborník českoslovanský 9 (1905).

Niederle, Lubor: Národopisná mapa Slovanstva, Praha 1912.

Zemĕ národa českoslovanského. Mapa narodopisná a dialektologická, Hrsg. von Společnost Národopisného musea, Praha 1913.

Zotero Group

 

Dyer, Gwynne: The Turkish armistice of 1918. 1. The Turkish decision for a separate peace, autumn 1918, in: Middle Eastern Studies 8 (1972) 2, S. 143-178.

Helmreich, Paul C.: From Paris to Sèvres: the partition of the Ottoman Empire at the Peace Conference of 1919-1920, Columbus 1974.

Macfie, Alex Lawrence: The Chanak affair (September-October 1922), in: Balkan Studies 20 (1979) 2, S. 309-341.

Davison, Roderic H.: Turkish diplomacy from Mudros to Lausanne: The Diplomats, New Jersey 1981.

McCarthy, Justin: Death and exile: the ethnic cleansing of Ottoman Muslims 1821-1922, Princeton, NJ u.a. 1995.

Criss, Nur Bilge: Istanbul under allied occupation, 1918-1923, Leiden 1999.

Crossing the Aegean: an appraisal of the 1923 compulsory population exchange between Greece and Turkey, hrsg. von Renee Hirschon, New York u.a. 2003.

Reynolds, Michael A.: Shattering empires: the clash and collapse of the Ottoman and Russian empires, 1908-1918, Cambridge u.a. 2011.

Zotero Group

 

a) frühe Literatur

Koerfer, Stephan: Die Folgen des Weltkrieges in Ungarn, Wien 1919.

Buday, László: La Hongrie après le traité de Trianon, Paris 1922.

Lukács, Géza: Fort mit den Friedensverträgen (von Versailles, Trianon, Neuilly, St. Germain, Sèvres), Berlin 1922.

Viator, Hungaricus: The Trianon Treaty and its consequences, [Budapest] 1929.

Légrády, Ottó: Gerechtigkeit für Ungarn! Trianons grausame Irrtümer. Anläßlich des fünfzigjährigen Bestandes der politischen Tageszeitung Pesti Hírlap, Budapest [ca. 1931].

Olay, Ferenc: Les Frontières de la Hongrie de Trianon, Budapest 1935.

 

b) neuere Literatur

Sulyok, Desző: A magyar tragédia. 1. rész. A trianoni béke és következmenyei, New Brunswick, N.J. 1954.

Kállay, Miklós: Trianon, in: Katolikus szemle (1960), S. 81-86.

Kubinsky, Lajos: A páduai fegyverszünet és a trianoni béke, in: Délamerikai Magyar Hirlap évkönyve 12 (1960), S. 39-58.

Dujmovits, Walter: Die Haltung der westungarischen Bevölkerung zur Frage des Anschlusses des Burgenlandes an Österreich, in: Burgenländer Heimatblätter 27 (1965), S. 57-69.

Nagy, Zsuzsa L.: A Párizsi békekonferencia és Magyarország 1918-1919, Budapest 1965.

Deák, Francis: Hungary at the Paris Peace Conference: the diplomatic history of the Treaty of Trianon, New York 1972.

Palotás, Zoltán: A trianoni határok, Budapest 1990.

Bárdi, Nándor: Die minderheitspolitischen Strategien der ungarischen Bevölkerung in Rumänien zwischen den Weltkriegen, in: Südost-Forschungen 58 (1999), S. 267-312.

Romsics, Ignác: Dismantling of historic Hungary: the peace treaty of Trianon, 1920, Boulder, Colo. 2002 (East European monographs 607).

Romsics, Ignác: Der Friedensvertrag von Trianon, Herne 2005 (Studien zur Geschichte Ungarns 6).

Zeidler, Miklós: Ideas on territorial revision in Hungary: 1920-1945, Boulder, Colo. u.a. 2007 (East European Monographs 717).

Rauchensteiner, Manfried: La Hongrie, 1918-1920: dix gouvernements en dix moins, in: Sortir de la Grande Guerre: le monde et l'après-1918, hrsg. von Stéphane Audoin-Rouzeau und Christophe Prochasson, Paris 2008, S. 187-208.

Arday, Lajos: Térkép, csata után. Magyarország a brit külpolitikában (1918-1919), Budapest 2009.

Hronský, Marián: Trianon. Vznik hraníc Slovenska a problémy jeho bezpečnosti (1918-1920), Bratislava 2011.